Panelstory

Králíkárny, noclehárny, krabice. Tak bývají nazývána paneláková sídliště, která tvoří panorama okrajových částí všech českých měst. O panelácích se říkalo, že za třicet let spadnou. Nespadly. Ale co s nimi bude dál? 

Někteří lidé budou tvrdit, že by 
v paneláku nikdy nebydleli. Protože 
ale mnozí z nich měli zkrátka štěstí 
a v paneláku nikdy bydlet nemuseli, 
těžko jim věřit. Ti, kdo v panelových domech 
žijí, dobře vědí, kde má jejich paneláček 
slabé místo, ale také dobře vědí, že tak 
špatné bydlení to zase není. A navíc čísla 
jsou neúprosná. V panelových domech je 
přes milion bytů, což je 31% veškerých bytů 
u nás. Panelová sídliště obklopují původní 
centra velkých měst a někde žije na 
sídlištích většina obyvatel. Od druhé světové války se 
jiné domy než paneláky téměř nestavěly a pro 
mnoho mladých rodin byl panelákový byt 
v dobách socialistické éry skutečným 
vysvobozením. Na byty byly pořadníky, 
čekalo se i deset let. A když se rodina s dětmi 
mohla po letech odstěhovat od rodičů, kde 
se tísnila v jednom pokoji, do vytouženého 
samostatného bydlení, byl to svátek. Tři plus 
jedna na sídlišti bez tchýně za zády pokaždé, 
když na linku ukáplo trochu omáčky, bylo 
snad pro každého vysněným rájem. 
 
JAKO BAŤA CVIČKY 
„Prvopočátek panelových domů u nás je ve 
Zlíně. Paneláky byly vymyšleny v Baťových ateliérech, 
jako levné bydlení pro dělníky. Dodnes 
jsou panelové domy symbolem laciného bydlení 
stavěného za účelem pokrýt velkou 
bytovou poptávku,“ popisuje osud českých paneláků 
vedoucí poradenského střediska MCT pro  
opravy a rekonstrukce panelových domů 
Ing. Ivan Řehoř. „Prvním panelákům se říká 
domy typu G, jako Gottwaldov (dnešní Zlín). 
V období po válce bylo potřeba vystavět tisíce 
bytů a nahradit zničený bytový fond. Navíc nadále 
docházelo k pohybu lidí do měst za prací. 
A protože tradiční způsob stavění nebyl schopen 
pokrýt tu poptávku po bytech, začaly se domy 
stavět průmyslově. První panelové sídliště je 
Invalidovna v Praze, pak začaly vznikat další 
a další,“ dodává Ing. Řehoř. 
Pro mnoho lidí bylo v 50. a 60. letech bydlení 
v panelácích skutečným zlepšením životní 
úrovně. Domy měly výtahy, dva a více pokojů, 
ústřední topení. Česko nebylo jedinou zemí, kde 
se v druhé polovině 20. století paneláky stavěly. 
Sídliště najdete i v západní Evropě. U nás je ale 
paneláků jednoznačně nejvíc. 
 
VROZENÉ VADY PANELÁKŮ 
Zatékání okolo oken, velká zvuková prostupnost, 
drolení panelů, nefunkční odvětrávání bytového 
jádra, vady balkonů a lodžií. Podobné problémy 
má skoro každý panelák. Obyvatelé posledních 
pater zase dobře znají zatékání střechou a hučení 
výtahové strojovny, která bývá umístěna právě na 
střeše. Podle studií Ministerstva pro místní 
rozvoj si většinu závad přinesly paneláky na 
svět už při svém vzniku. Při výrobě jednotlivých 
dílců, při montáži na stavbě, 
chybným projektovým řešením, 
špatným užíváním a také zanedbanou 
údržbou. Podnikům, které paneláky v éře komunismu 
stavěly, bylo jedno, jestli budou lidé v domech 
spokojení. Nápady, technická zdokonalení a vyšší 
nároky na materiály negovaly. Bylo jednodušší 
stavět pořád stejně a často špatně. 
 
PANELÁKY NESPADNOU, ALE... 
Dřívější předpoklady, že paneláky postupně 
zchátrají a spadnou, se zatím nenaplnily. 
Případy, kdy by bylo nutné obyvatele z domu 
kvůli havarijnímu stavu vystěhovat, jsou ojedinělé. 
„Nosná konstrukce panelových domů, 
s výjimkou určitých případů, není ohrožena. 
Předpokládá se, že životnost těchto domů 
nebude v horizontu dalších padesáti let 
vyčerpána,“ tvrdí poradce pro rekonstrukci 
panelových domů Ivan Řehoř. „Aby byl 
zachován komfort bydlení, musí se obnovovat 
fasády, měnit okna, vnitřní vybavení, dveře, 
podlahy, bytová jádra, stoupačky a instalace, 
opravovat balkony, střechy, výtahy 
anebo vstupní dveře, které nemají takovou 
životnost. Jejich obnova je ovšem nutná po 
dvaceti, třiceti letech u každého domu, ať je 
to panelák nebo cihlový dům.“ 
Investice do kompletní opravy jednoho 
panelového bytu jsou však značné, dříve se odhadovala 
tato cena na 350 tisíc korun, dnes se 
ví, že je to podstatně více. Částka potřebná na 
opravu a zateplení vnějšího pláště ještě vzroste 
díky nákladům na opravu vnitřku paneláku, 
tedy na opravu stoupaček, bytových jader nebo 
například výtahu. 
 
V České republice je obydleno 3 928 000 bytů, 
z toho 1 165 000 je v panelových domech. 
V Karviné žije na sídlišti 92 % obyvatel, v Chomutově 
87 % a v Hradci Králové 52 % všech obyvatel města. 
Paneláky se u nás stavěly od 40. let a místy se 
staví montované bytové domy dodnes. Fasádní 
panely ale zakryje zateplení prováděné hned 
v rámci výstavby, takže na první pohled nepoznáte, 
že je to panelový dům. 
Nejvíce bytů bylo postaveno od roku 1966 do roku 1975. 
Přestože si mnozí myslí, že paneláky jsou jeden 
jako druhý, a některá sídliště tak vypadají, 
existuje v Česku 70 variant konstrukčních 
soustav panelových domů. 
 
PANELÁKY V ČÍSLECH ZBOURAT A POSTAVIT ZNOVU? 
Když se laik zamyslí nad všemi neduhy, které 
sužují české paneláky, musí si položit otázku, 
zda by nebylo lepší panelové domy jednoduše 
zbourat a místo nich postavit domy třeba z cihel. 
Podle výpočtů Ministerstva pro místní rozvoj by 
likvidace všech paneláků v Česku a výstavba 
nových domů stavěných klasickým způsobem 
přišla na jeden a půl bilionu korun. Naproti tomu 
opravy stávajících panelových domů ministerstvo 
odhaduje pouze na 400 miliard korun. Poradce 
pro modernizaci a opravy panelových domů Ivan 
Řehoř ale odhaduje, že by náklady na likvidaci 
a novou výstavbu mohly být ještě vyšší. „Bourání 
panelových domů a recyklace vybouraných 
materiálů by stála obrovské částky. Ani v sousedním 
Německu se nebourají celé domy, i přesto, 
že desítky procent tamních paneláků jsou dnes 
již neobydlené. Likvidují se pouze ty, které se 
nepoužívají a jsou ve špatném stavu.“ 
 
ZALIDNĚNO 
Hlavní změna v porovnání se situací před dvaceti 
lety, je to, že sídliště jsou plná lidí. Protože 
sídliště vznikala jako věkově jednotná, byli přes 
den všichni buď v práci nebo ve škole. Okolo 
sedmé se všichni mačkali v autobusech, odjeli 
do centra a během dne byla sídliště prázdná. 
Chyběly zde obchody a další služby. Dnešní sídliště 
jsou mnohem zabydlenější, část populace 
zestárla, z dětí se stali dospělí, kteří mají další 
děti. Mezi paneláky vyrostla nákupní centra, 
kina a restaurace, v bývalých kočárkárnách jsou 
malé obchůdky, videopůjčovny anebo kadeřnictví. 
Mezi domy už stačily vyrůst i stromy, a tak 
se dnes už málokde setkáte jen s neutěšenou 
panelovou džunglí. 
 
CHUDÍ I BOHATÍ 
Zatímco například ve Francii, Holandsku anebo 
Dánsku se z panelových sídlišť stala postupně 
ghetta pro přistěhovalce a sociálně slabé obyvatele, 
kde bujela nezaměstnanost a kriminalita, 
typickou vlastností českých sídlišť je sociální 
rozrůzněnost. To je vidět například i na parkovištích 
před paneláky, kde vedle sebe stojí auta 
vyšší třídy i staré škodovky. Pestrou skladbu 
obyvatel považují sociologové za největší výhodu 
sídlišť. V našich panelácích bydlí příslušníci 
středních, nižších a někdy i vyšších tříd. Aby 
česká sídliště nekopírovala scénář panelových 
čtvrtí v západní Evropě, musí se střední třída 
na sídlištích udržet. Na některých sídlištích již 
dnes vznikají domy s luxusními byty, které se 
snaží nalákat do oblasti právě lidi ze střední 
třídy. Dopravní obslužnost většiny sídlišť je 
dobrá a ceny bytů v panelových domech se snižují. 
Pakliže se podaří panelové domy postupně 
opravit, zlepší se nabídka služeb a možností, 
jak trávit volný čas, je možné, že se nejčernější 
prognózy našich paneláků nenaplní. 
 
PANELÁKY V ČÍSLECH 
 
V České republice je obydleno 3 928 000 bytů, 
z toho 1 165 000 je v panelových domech. 
V Karviné žije na sídlišti 92 % obyvatel, v Chomutově 
87 % a v Hradci Králové 52 % všech 
obyvatel města. 
Paneláky se u nás stavěly od 40. let a místy se 
staví montované bytové domy dodnes. Fasádní 
panely ale zakryje zateplení prováděné hned 
v rámci výstavby, takže na první pohled nepoznáte, 
že je to panelový dům. 
Nejvíce bytů bylo postaveno od roku 1966 
do roku 1975. 
Přestože si mnozí myslí, že paneláky jsou jeden 
jako druhý, a některá sídliště tak vypadají, 
existuje v Česku 70 variant konstrukčních 
soustav panelových domů.