Studenti

Článků v rubrice: 346

Projekt „Mylujeme Fysiku!“

Učitelé, stěžujete si, že je málo fyzikálních pomůcek? Vaši žáci vám je vyrobí! Jen to vzít za správný konec – čili za srdce. Fyzika je přece k pomilování (nebo k pomylování?).

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

V prvním ročníku ubíhaly hodiny fyziky v naší třídě poklidně se zrychlením
a = 0 m/s2, podobně jako má těleso pohybující se rovnoměrným přímočarým pohybem. Situace byla ustálená a ke změně mohlo dojít jen působením vnější síly. Dovedete si jistě představit, jaké bylo naše překvapení, když došlo k náhlému výboji. Zdrojem napětí U se stal náš nový vyučující ve druhém ročníku a celou třídou začal procházet proud I. Zákonitě se dostavil odpor R, který se dal vypočítat z Ohmova zákona podle vztahu R = U/I. Stejně jako v běžném životě však byl po čase překonán a obvody začaly přiměřeně fungovat.
Každému významnému objevu předcházela myšlenka a jak známe z historie, k jejímu uskutečnění a naplnění došlo jen tehdy, nenechal-li se badatel ovlivnit okolím. Na začátku našich objevů a vynálezů byla idea našeho pedagoga, kterou jsme se s větším nebo menším skřípěním zubů jali uskutečňovat. Co jiného nám zbývalo, že ano?
Projekt „Mylujeme fysiku!“ spočíval ve vytvoření pomůcek do hodin fyziky, na kterých by se daly současníkům i dalším generacím demonstrovat některé principy fungování tohoto světa, například setrvačná síla, tření, elektrické a magnetické pole a mnoho dalšího. Zní to jednoduše, ale tak snadné to zase nebylo.
Většinou jsme se nejprve pustili do praktické části úkolu. Poličky ve fyzikálním kabinetě se začaly postupně zaplňovat našimi výtvory. Sortiment výrobků byl opravdu široký:
Dřevěná krasavice Matylda (90-60-90) je vlastně rovnoramenná váha, vozík poháněný pastičkou na myši demonstruje přeměny energie, kolem magnetu ponořeného v glycerinu se dají pozorovat magnetické indukční čáry. Další pomůcky se připojují ke zdroji vysokého napětí a srší z nich jiskry nebo se na nich ježí papírové chocholy. Velká pestře vybarvená polystyrenová koule ukazuje, jak to vypadá uvnitř našeho životodárného Slunce, a plechová turbínka se zase divoce roztáčí proudem páry z kotlíku. Kanon z rozebraného piezoelektrického zapalovače střílí do několikametrové vzdálenosti krabičku od kinofilmu a u jiné pomůcky zatížený drát snadno projde kusem ledu (prý se tomu říká regelace ledu). Pomůcky musely nejen fungovat, ale být i názorné a vypadat aspoň trochu esteticky.
Když se nám podařilo uvést pomůcky do provozu, přišla druhá fáze naší vědecké práce – zpracování textu. Měli jsme popsat, na jakých fyzikálních principech naše přístroje pracují a také napsat stručný návod, jak se má pomůcka v hodinách používat. Vyhledávali a shromažďovali jsme informace z literatury i internetu, vybírali vhodné fotografie a kreslili obrázky. Výsledkem naší dvouměsíční práce je, že jsme zase o něco chytřejší a zručnější a že se možná jednou budou naše děti učit s pomocí pomůcek, které udělali jejich rodiče ...

Tereza Dardová, Masarykovo gymnázium Vsetín

Tereza Dardová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku

Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail