Kouření už není cool

Máte pocit, že ten kdo kouří, je nezávislý a svobodný? Že se mu všechno daří, vypadá super a má spousty kamarádů? A není to náhodou tak, že je takový člověk obětí své závislosti, podbízivé reklamy a rukojmím tabákových společností, které na něm vydělávají jenom peníze?

Těžko by si dříve někdo dokázal představit elegantní filmové hvězdy bez cigarety. Kouření bylo donedávna symbolem svobody, dobrodružství a gentlemanství. Alespoň takový obraz vytvořily o cigaretách tabákové společnosti, které mají z jejich prodeje po celém světě obrovské zisky. A v tom je právě háček. Aby nepřišly tabákové firmy o své bohatství, zatajují již dlouho děsivá fakta o tom, jaký vliv má konzumace tabáku na naše zdraví. V reklamě na cigarety se nikdy nedozvíte, že jen v Čechách umře na nemoci spojené s kouřením každý pátý člověk. Že kouření ovlivňuje potenci, tvorbu vrásek, kažení zubů a že způsobuje smrtelné nemoci srdce, plic a cév. Nedozvíte se, že děti, které žijí v zakouřeném prostředí, dostanou s velkou pravděpodobností astma, budou často nemocné a budou trpět opakovanými záněty středního ucha.

Kovboj vám lže!
Světácky vyhlížející kovboj z plakátu nikomu neprozradí, že je tu proto, aby lákal ke kouření hlavně mladé lidi a děti. Na ně je zacílena veškerá reklama. Tabákové společnosti si dávno uvědomily, že podle statistik začalo 90 % kuřáků s kouřením před dosažením plnoletosti. Čím dříve tedy děti začnou kouřit a vypěstují si závislost na nikotinu, tím déle si budou cigarety kupovat a tím více peněz za ně utratí. Odborníci tvrdí, že je mnoho patnáctiletých dětí, které by rády s kouřením přestaly, ale samy to nedokážou. Alarmující je také „odvykací“ statistika. Dlouhodobě přestat se podaří prý jen třiceti ze sta kuřáků. Ještě děsivější je skutečnost, že kuřák, který si svou závislost začal budovat okolo patnáctého roku, si dobrovolně zkrátí délku života o deset až patnáct let.

Známe svá práva?
Ve velkých firmách už platí podle západních vzorů poměrně přísné zákazy kouření na pracovištích a pro tento zlozvyk jsou vyčleněny kuřárny. Přesto v Česku stále existují lidé, kteří se bojí své kolegy a nadřízeného požádat, aby se na pracovišti nekouřilo. Střetům v práci se lidé raději vyhýbají. Přesto mají všichni podle doktorky Kateřiny Langrové, ředitelky České koalice proti tabáku, na čistý vzduch v práci právo. „Tohle by měl zajistit

zaměstnavatel. Ochrana nekuřáků spadá pod Občanský zákoník, §133. Tento zákon zaručuje zdraví neohrožující pracovní prostředí. Takže platí, že každý nekuřák má právo na nekuřácké pracoviště. Nekuřáci o tomto zákoně někdy ani nevědí,“ říká doktorka Langrová. V evropských zemích a ve Spojených státech se na pracovištích nejen nekouří, zaměstnavatelé dají práci raději nekuřákům. Vědí, proč. „Asi před deseti lety si zaměstnavatelé v Americe spočítali, že kuřák vyjde firmu asi na pět set dolarů ročně. Zaměstnanci, kteří kouří, jsou častěji nemocní. Patří sem ale i prokouřená pracovní doba, častější praní záclon a malování kanceláří, a také určité procento způsobených požárů,“ vypráví doktorka Eva Králíková z Poradny pro odvykání kouření při 1. lékařské fakultě.
Podle statistik je nekuřáků 70 %, ale na mnoha místech to vypadá, že je tomu právě naopak. Na některých místech se zkrátka práva nekuřáků nedaří prosadit. I když se mnoho lidí počítá mezi „tolerantní nekuřáky“, koho by nenaštvalo, že musí po každé návštěvě restaurace či hospůdky vyvětrat kabát, vyprat všechny šaty a umýt si vlasy. Co všechno za takový večer skončí v našich plicích raději nevědět.

V Kanadě kuřáky děsí
V Kanadě mají varování na 50 % plochy krabičky. Evropská unie pouze na čtyřiceti procentech a jsou to jenom černá písmena na bílém podkladu bez obrázků. Kanada používá na obalech cigaret obrázky, od kouření zkažených zubů nebo zčernalé plíce letitého kuřáka. „Kuřák, který v průměru vykouří dvacet cigaret denně, musí sáhnout do krabičky sedmdesát tisíckrát za rok. Pokaždé se musí kouknout na ten obrázek a ono to doopravdy funguje,“ tvrdí MUDr. Eva Králíková. Díky tomuto upozornění podle ní ubylo již několik procent kanadských kuřáků.

Co to je Second hand smoking?
Pasivní kouření je forma vdechování cigaretového kouře. Nastává vždy, když sedíte blízko kuřáka, který má zapáleno. Vdechujete nejen kouř, který vyfukuje, ale také kouř ze zapálené cigarety. Pasivní kouření je nebezpečné proto, že nekuřáci ačkoli sami nekouří, vdechují nedobrovolně stejné škodliviny, jako kuřák. Nepomáhá ani otevřené okno ve vedlejší místnosti, svíčky pohlcující kouř, ventilace. Proto nepomáhá, je-li v restauraci kuřácká část oddělena stěnou z květin anebo se jedná o jinou část jednoho společného prostoru. Když sedíte v autě, ve kterém někdo kouří, rozhodně nepomáhá otevřít okno. Musíte se nahlas ozvat a říct, že vám to vadí.

Fakta o pasivním kouření
Je s podivem, že v době, kdy prohlížíme všechny obaly jogurtů, sušenek a balených salámů, jaké jsou v nich obsaženy konzervační přísady, barviva a další látky, nechává tak velké procento kuřáků naprosto chladnými výčet škodlivin, které se nacházejí v cigaretách.
Ve vzduchu znečištěném tabákovým kouřem bylo prokázáno více než pět tisíc látek, které vznikají během procesu hoření. Většina z nich způsobuje závažné zdravotní problémy. Tyto látky dráždí oči a dýchací systém, jsou rakovinotvorné, toxické a narušují genetickou informaci. Toxické látky s okamžitým účinkem jsou amoniak, oxid uhelnatý, formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol a oxidy síry. Silně dráždí dýchací trakt a mohou způsobit respirační onemocnění.
„Nemoci způsobené pasivním kouřením jsou zhruba stejné, jako nemoci samotných kuřáků,“ říká MUDr. Kateřina Langrová a dodává: „Jsou to rakoviny obecně, potom onemocnění kardiovaskulární – ischemická choroba srdeční a infarkt. Hodně prozkoumané jsou účinky na děti, které mají rodiče kuřáky. Trpí častými záněty středního ucha a dýchacích cest. Dochází také ke vzniku astmatu. U dospělých je zaznamenáno zhoršení už existujícího astmatu nebo častější záchvaty, ale u těch dětí to je i jeho vznik.“

Dýmající školáci
V posledních letech se prudce zvedá procento mladých kuřáků. To je pro odborníky nejzávažnější údaj z kuřáckých statistik. Navíc stále klesá věková hranice, kdy děti začínají kouřit, až na dvanáct let. V roce 1994 kouřilo pravidelně 12  % patnáctiletých dívek a 16  % stejně starých chlapců. V roce 2002 to bylo ve stejné věkové skupině 30,6  % kouřících dívek a 28,6 % kouřících mladíků. Na některých pražských střední školách kouří polovina studentů.
Odborníky zaráží hlavně fakt, že kouří více dívek než chlapců. „Novokuřačky“ tak rychle doplňují statistiky kouřících žen v dospělé populaci, kde mají stále ještě smutnou převahu muži.

Děti jako rukojmí reklamy na cigarety
„Agresivní marketing a reklama je zaměřená právě na děti. Reklamy na cigarety nejsou zacílené na staré kuřáky, kteří kouří dvacet let. Ty vzhled drsných kovbojů nezaujme,“ tvrdí
MUDr. Králíková. „Reklama mladým lidem podvědomě tvrdí: když budete kouřit, budete krásní, štíhlí, bohatí, úspěšní a oblíbení. Ale pravda je, že nebudou svobodní, ale závislí na nikotinu, nebudou krásní, ale budou mít předčasně vrásky, špatné vlasy, budou se jim kazit zuby a žloutnout nehty. Kouření ovlivňuje například i potenci a sportovní výkony. Reklama ale představuje kouření úplně naopak, než jaká je skutečnost. A pro děti, které si nejsou jisté samy sebou, je těžké tomu tlaku nepodlehnout,“ dodává smutně doktorka Králíková.

Kouření v datech
• Ročně umře na následky kouření 4,5 až 5 milionů lidí na celém světě.
• V ČR je to 18 tisíc ročně (tendence je mírně sestupná, protože v roce 1985 to bylo kolem 22.000 lidí ročně).
• Celkově u nás kouří 29 % dospělých od 15 do 64 let.
• Kouří 22 % žen a 36 % mužů.
• Výskyt kouření mezi žáky od 13 do 15 let je 35 %. Kouří více dívek než chlapců.
• 23 % žáků uvedlo, že dosud nekouřili, ale v budoucnu pravděpodobně začnou během příštího roku.
• Na světě se denně vykouří 15 miliard cigaret. Nejvíc v Číně
• Cigarety light škodí zdraví stejně jako cigarety bez tohoto označení.
• 40 % dospělých kuřáků by se rádo svého zlozvyku zbavilo.
• 79 % Evropanů starších 15 let je vystaveno pasivnímu kouření.

True story
Tomášovi je dvanáct, kouří od sedmi let. Ze začátku kouřil míň, teď kouří patnáct cigaret denně a je na nich závislý. Cigarety odmalička tajně bere rodičům, kteří jsou oba těžcí kuřáci. Když dostane kapesné, koupí cigarety sám. Protože byl Tomáš často nemocný a pořád kašlal, vzala ho maminka k doktorovi. Ten zjistil, že má Tomáš nález na plících a musí s kouřením okamžitě přestat. Když přišli do protikuřácké poradny, požádali lékaři rodiče, aby zkusili přestat kouřit všichni najednou a Tomáše tak podpořili. Více lidem najednou se daří přestat lépe, jsou „na jedné lodi“. Rodiče se ale nechtějí cigaret vzdát. Tomáš do poradny chodí a snaží se, ale přestat kouřit se mu stále ještě nepodařilo. Do toho přišel rozvod rodičů. Pro Tomáše je to těžká situace, a tak stres řeší zase kouřením.

Autorka je redaktorkou časopisu Vlasta