Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

Chodím odečítat elektřinu

„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

V minulém čísle Třetího pólu jsme psali o agresivních psech. Jak je vidět, pracovník energetiky se může setkat i s méně obvyklými zvířaty, nebo čelit napadení od takových, od nichž by to nečekal – kočka a kohout.
Pan Kakeš vypráví: „Pokousal mne pes, takový malý voříšek, jeho paní byla u toho. Asi neodhadla, že se pejskovi nebudu líbit.“ Nejhůř mu ale bylo, když měl pracovat na trafostanici, kterou zdobilo obrovské vosí hnízdo. „Nakonec mi s tím pomohl jeden pán – kamenem jsme hnízdo urazili a utekli. Pak jsem asi hodinu musel čekat, až se vosy uklidní a uletí.“ S obřími ptáky zatím vážnější konflikt neměl. „Naštěstí mi vždycky pomáhal jejich chovatel. Odláká samce na druhý konec výběhu a samice jdou pak za ním. Ale kdybych měl jít do výběhu sám, nevím, jak bych to udělal. Jednou mě pštrosice doslova obklíčily. To už jsem byl uprostřed výběhu u transformátoru, odkud je k ohradě dobrých 20 metrů. Pozornost, kterou mi pštrosice věnovaly, byla velice, velice nepříjemná.“
Podle statistiky Světové zdravotní organizace (WHO) patří zranění způsobená pštrosem až na 18. místo v tabulce evidující postižení člověka zvířaty. Na prvním místě je bezkonkurenčně nejlepší přítel člověka pes a před pštrosem třeba i včely. V jižní Africe jsou však zranění způsobená pštrosy statisticky na prvním místě před hovězím dobytkem.

Víte, že:
Pštrosi černokrcí, kteří jsou u nás nejčastěji chovaným plemenem, dosahují úctyhodné výšky až 2,5 metrů. Dospělý samec váží až 140 kg, samice 110 kg. Pštrosí samci jsou lepší hlídači než psi. Pštrosí samec má mimořádně dobrý zrak, což umocňuje i jeho výš-ka, a rychlé nohy, takže mu lze jen těžko utéci. Síla jeho kopu je větší než u koně a dosahuje až 200 kg. Zobáku používá jen zřídka, o to však nepříjemněji, například ho zajímají knoflíky, náušnice či přívěsky. O tom, že pštrosi jsou používáni jako hlídači stále častěji, svědčí i fakt, že běžně jsou k dostání tabulky s nápisem Tady hlídám já a obrázkem pštrosa.

Pavel Nováček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přehled současného stavu SMR ve světě

O  SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Co uvádí vodní houby do pohybu

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...

Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail