Čína staví největší „vzduchovou baterii“ světa
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Lišku známe, ale co je to ten ebonit? Pokud si ho pletete s ebenem, jste vedle, protože eben je druh dřeva (a Eben hudební skladatel), ale ebonit je speciální tvrdá guma.
Vloni jsme si připoměli 150 let od jejího vynálezu. Americký chemik a vynálezce Charles Goodyear několik let systematicky pracoval na tom, aby z přírodního lepivého kaučuku udělal pružnou a praktickou surovinu. Pracoval na tom doma, takže chudák manželka, která už nemohla vydržet ten hrozný „gumárenský“ zápach, pohrozila, že se dá rozvést. A tak objev vulkanizace přišel vlastně na svět náhodou, když se Charles v panice před rozzlobenou manželkou snažil zamaskovat své pokusy tím, že své chemikálie hodil do krbu – kaučuk prohnětený se sirným květem a olovnatou bělobou zvulkanizoval! To bylo v roce 1839. Nedal si pokoj a v roce 1852 vynalezl (zase náhodou) ebonit, když do kaučuku přimíchal několikanásobně víc síry, než bylo potřebné. Tvrdá guma se pak barvila načerno přídavkem sazí, vyráběly se z ní izolátory telegrafních vedení, lékařské nástroje, hřebeny a další předměty. Ebonit se dá dobře soustružit, brousit, leštit. A když si ebonitovým hřebenem projedete vlasy, začnou praskat a jiskřit maličké elektrické výboje. Vlastně ani nepotřebujete ten liščí ocas a důkaz statické elektřiny je tu.
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.