Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

Žárovky z časů našich babiček

V Muzeu světla v Kralupech nad Vltavou najdete unikátní výstavu světelných zdrojů. Exponáty patří do soukromé sbírky Stanislava Slabyhoudka, která čítá na 8500 žárovek a ostatních světelných zdrojů a je druhou největší svého druhu na světě. Součástí expozice je například i Edisonova žárovka z roku 1881. Tak neváhejte a posviťte si na to!

Fotogalerie (8)
FOTO Z ARCHIVU P. SLABYHOUDKA

Muzeum světla není pouze pro fanoušky technických oborů a fyziky, podle sběratele Stanislava Slabyhoudka si tu každý najde to své. „Původním úmyslem byla skutečná, řádně dokumentovaná studijní expozice muzejního typu především pro techniky. Pak se ale ukázalo, že má i jiný účel. Spoustě obyčejných normálně zvědavých lidí se to prostě líbí. Většina z nich nikdy tolik světelných zdrojů neviděla a nikdy také neviděli ani ty nejobyčejnější a nejrozšířenější zdroje zblízka. Je to zároveň významný estetický zážitek. Sklo je sklo, různé tvary, barvy, provedení a technické fígle. Při prohlídkách odpovídám na množství dotazů dospělých i dětí. Kromě toho sem jezdí také studenti z elektrotechnických škol různých typů,“ popisuje expozici Muzea světla sběratel.
„Sbírka není specializovaná, jsou zde ucelené vývojové řady světelných zdrojů. Měl jsem to štěstí, že jsem byl třikrát přímo u toho, když vznikaly naprosto nové typy světelných zdrojů. Dostával jsem s předstihem vývojové vzorky, často tajné, někdy už jen jediné němé svědky slepé vývojové linie. Dnes je moje sbírka jediným místem, kde se zachovaly. U zahraničního vývoje jsem byl zprostředkovaně díky svým kontaktům s vývojáři z firem General Electric, G. E. C. England, Philips, Osram a dalších. Tito lidé mi posílali světelné zdroje, katalogy a knihy, ale hledali pro mě i staré a odložené exempláře,“ vysvětluje původ exponátů sběratel Slabyhoudek.

Nápis Hotelu Moráň

„Sběratelství jsem získal po svém otci, který sbíral staré hodinky, hrací strojky a různé jiné technické hračky. Já jsem mezi těmi věcmi vyrůstal a tady někde vznikla moje záliba. Mně učarovalo světlo. Fascinoval mě modře svítící nápis Hotel Moráň, který jsem chodil obdivovat jako dítě, protože byl nízko nad chodníkem. Se zvětšovacím sklem jsem vydržel snad hodiny sledovat chvějivý modrý výboj. No a tím jsem byl chycený a už jsem se z toho nikdy neuzdravil,“ vypráví o počátcích své vášně sběratel.

Ve spíži visí žárovky

Na konci 60. let čítala sbírka Stanislava Slabyhoudka přes sto světelných zdrojů, bylo nutné vybudovat dokumentaci. V Čechách v té době byl ovšem jediný, kdo se sbíráním žárovek zabýval. „Měl jsem jediný vzor, inženýra Miroslava Prokopa, který byl spoluzakladatelem sbírky světelné techniky v Národním technickém muzeu. V jeho pozůstalosti jsem našel množství korespondence a tak jsem se zařídil úplně stejně.“
Sběratel postupně kontaktoval všechny světové výrobce světelných zdrojů, od kterých dostával tolik potřebné informace i exponáty. „Měl jsem štěstí, zažil jsem vývoj a hromadný nástup některých druhů světelných zdrojů. V mém dětství to byly zářivky, na počátku 60. let rtuťové výbojky. Kolem roku 1966 byly představeny první halogenidové výbojky a sodíkové vysokotlaké výbojky. Rok 1980 přivedl na trh první kompaktní zářivky. Před několika lety se objevily indukční zářivky. Všechny tyto mám ve sbírce od samého počátku. První prototypy byly nedokonalé, ale nesly pečeť technického génia,“ říká sběratel, jehož sbírka je největší u nás i v celé Evropě. Stanislav Slabyhoudek s úsměvem tvrdí, že krabice s žárovkami má doma úplně všude. Dvě největší žárovky (10 a 20 000 wattů) mu dokonce visí ve spíži.

Trubičky z Postřižin

Mezi nejcennější exponáty řadí sběratel Edisonovu žárovku z roku 1881, ale také Nernstovu lampu. Jedná se o žárovku z počátku 20. století, jejíž vlákno svítí na vzduchu. Nejstarším světelným zdrojem celé sbírky jsou tzv. Geisslerovy trubice vyrobené kolem roku 1855. Jsou to stejné demonstrační skleněné trubičky s vyčerpaným vzduchem, jaké byly použity ve filmu Postřižiny.
„Někdy jsem ale také o velevzácné exempláře přišel. Třeba když dospělý syn jedné známé usoudil, že velká skleněná báň, kterou má jeho matka pověšenou jako balon mezi okny je brak a vyhodil ji na smetiště. Ale ona to byla žárovka, kterou známá opletla do tvaru balonu včetně koše vespod. Ze zachráněných zbytků jsem zjistil, že se jednalo o nejvzácnější typ původní žárovky s tzv. sintrovaným wolframovým vláknem. Myslím, že nikde jinde na světě se neuchovala,“ vypráví Stanislav Slabyhoudek a na závěr dodává: „Světelný zdroj je samozřejmě zboží jako každé jiné. Ale ve chvíli, kdy se přestane vyrábět, vytrácí se z pultů prodejen i lustrů uživatelů, až se ztratí úplně. S ním se ztratí také důležitý dokument lidského umu. Ostatně zkuste si představit náš svět bez žárovky.“

Kudy se jde do Muzea světla?

V Kralupech nad Vltavou se vydejte od vlakového nádraží směrem na sídliště Cukrovar. Muzeum světla se nachází v bývalé společenské místnosti na tomto sídlišti. Cesta z nádraží trvá asi deset minut. Muzeum je maličké, vejde se sem najednou 8–15 lidí. Návštěvu je také nutné rezervovat alespoň týden dopředu. Otevřeno je od pondělí do pátku 9–17,30 hod, v sobotu od 9–11,30. Vstup je volný.

Tereza Krobová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přehled současného stavu SMR ve světě

O  SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Co uvádí vodní houby do pohybu

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...

Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail