Budou se měnit učebnice o původu lidí?

Naši vzdálení prapředci pocházejí nikoliv z Afriky, ale z Asie, a to ze skleníkového světa bez dinosaurů. Hlas prvního primáta se poprvé ve zvířecím chóru ozval před více než 55 miliony lety ve svěžím deštném pralese, připomínajícím dnešní východní Asii. Začátkem června 2013 byla objevena fosílie, která naznačuje, jak asi náš prapředek vypadal. Jedná se o nejstarší kostru primáta, kterou archeologové objevili.

Kosterní nález silně připomíná, že počátek našeho rodokmenu má původ v Asii o několik milionů let dříve, než jsme si dosud mysleli. Spojuje evoluci primátů s nejextrémnější episodou změny klimatu za posledních 65 milionů let. Christopher Beard z Carnegie Museum of Natural History v Pittsburgu říká, že jsme si mohli poprvé posvítit na kritickou část evolučního stromu a určit, jak tato zvířata vypadala. Jde patrně o jeden z nejdůležitějších objevů v historii paleoprimatologie.

Archicebus Achilles je z východní Číny

Beard a spol. objevili kostru primáta Archicebus Achilles ve východní Číně jižně od řeky Yang´ce. Kostra je stará 55 milionů let, má relativně malé oči zvířete, které je aktivní ve dne, a ostré molární zuby hmyzožravce. Významné je to, že má pružnou nohu primáta, který již skáče mezi větvemi a končetinami se na nich zachycuje. To je vlastnost, kterou naši předkové ztratili před několika miliony lety, když opustili stromy. Nedávno vypracovaná studie ale odhalila, že stále minimálně jeden ze 13 lidí má tento typ „pružné nohy“ dosud.

Analýza řadí Archicebuse do linie našich sousedů – tarsiérů jihovýchodní Asie (viz obr.). Je však velmi blízko u křižovatky a nechybí mnoho, aby ho bylo možné přemístit na naši stranu vývojového stromu. Beard připouští, že je Archicebus tzv. bazální antropoid, což je skupina zahrnující předky jak opic, lidoopů tak i lidí. Tuto myšlenku podporuje fakt, že se části jeho těla velmi podobají těm, které bychom očekávali spíše u našich nejstarších prapředků. Zejména jeho kotníková kost (talus, kost spojující patní kost s kostí holení a lýtkovou) vypadá jako u opice. Proto také tým tuto fosilii pojmenoval podle řeckého hrdiny Achilla.

Tarsiér nebo antropoid?

Jean-Jaques Jaeger z francouzské university v Poitiers souhlasí s tím, že Archicebus vykazuje směsici znaků tarsiéra a antropoida, a že je velmi obtížné určit, k jaké skupině vlastně patří. Může se nakonec ukázat, že patří do třetí skupiny, která nepřežila. Z uvedené doby žádné fosilie primátů bohužel nejsou k dispozici. Zdá se proto, že přesné zařazení primáta Archicebus Achillesve vývojovém stromu je stále nejasné. Faktem ale zůstává, že nález nové fosilie podporuje myšlenku původu primátů v jihovýchodní Asii. Naznačuje, že všechny opice a lidoopi se oddělili od jiných primátů před 55 miliony lety, tj. o mnoho milionů let dříve, než uvádějí učebnice.

Nález posiluje názor, že toto důležité větvení proběhlo na počátku eocénu. Vznik naší linie primátů souvisí s velkým zvýšením globální teploty známé jako teplotní maximum v období paleocénu-eocénu (PETM – Palaeocene-Eocene Thermal Maximum). Původ primátů je tím dán přímo do srdce „pece“ PETM – do tehdejší rovníkové Asie. Podle Bearda jsou dnešní žijící primáti nejlépe adaptovanými savci v tropických oblastech. Lze tedy předpokládat, že pocházejí z teplého klimatu. Navíc, jihovýchodní Asie nabízela úkryt pro tropické druhy, tak, aby přežily chladnější období: zatímco driftující tektonické desky pohybovaly hlavními kontinenty, tato oblast zůstávala na místě, tj. na rovníku. Po vyhynutí dinosaurů před 65 miliony lety poskytovaly pralesy v horkém rovníkovém pásu primátům a jiným savcům bohaté prostředí pro jejich vývoj, například více hmyzu a ovoce.

Jak je to tedy s Afrikou jako s kolébkou lidstva?

Jak je proto možné, že se Afrika nakonec stala kolébkou lidstva? Pokud je asijská hypotéza správná, pak se pradávní opici podobní primáti museli dostat z Asie do Afriky asi před 40 miliony lety. Tato hypotéza proto musí ještě vysvětlit i to, jak malí savci mohli překonat obrovské vodní plochy oddělující Asii od Afriky. Je obtížné si představit, že by malí savci na voru přežili 14 dní na slunci. Thierry Smith z Royal Belgian Institute of Natural Sciences v Bruselu konstatoval, že extrémní teplo období PETM a doznívající teplé období dalších několik milionů let mohlo být přínosem. Vysoké teploty mohly vytvořit svěží tropické lesy, které se šířily po kontinentech. Původní primáti žijící na stromech se mohli rozšiřovat právě díky těmto lesům. Tarsier se na zemi stává kořistí, protože neumí chodit. Ukázalo se, že tato skutečnost se stala v našich dějinách klíčovým momentem.

Podle Bearda primáti zahájili v Africe skutečnou evoluci, což nakonec vedlo ke vzniku lidoopů a lidí. V blízké budoucnosti lze očekávat další informace o první kolonizaci v Africe. Šíření lidí z Afriky bylo nepochybně důležité, ale nedošlo by k němu, pokud by se naši prapředci nejprve nedostali do Afriky.

Stále chybějící linie

Protože Archicebus Achilles je tak starý, mnozí pochybují o tom, zda se jedná o chybějící linii, tj. druh který umožnil vývoj všech dnes žijících primátů. Odpověď je kontroverzní a skládá se ze směsice odpovědí „Ano“, „Ne“ a „Možná“.

NE

Archicebus pravděpodobně není konečnou linií v rodinném stromu primátů. Nalezení pozůstatků tohoto zvířete je velmi obtížné, protože počáteční kapitoly vývoje primátů nezanechaly dobré fosílie. I když je vynikajícím nálezem, není předchůdcem lemurů a loriů, jak ukazuje evoluční strom na obrázku. Možná, že existuje starší, primitivnější primát, který ještě čeká na objevení. Mnozí čtenáři si ještě pamatují na to, že v květnu 2009 byla nalezena 47 milionů stará fosílie přezdívaná Ida, která byla považována za chybějící linii. Většina biologů se dnes domnívá, že se jednalo o časného člena rodu lemurů a loriů.

ANO

Archicebus leží velmi těsně na křižovatce mezi tarsiery a opicemi, lidoopy a lidmi. Může to být až tak těsné, že jsme se teď dostali nejblíže k chybějící linii mezi těmito dvěma důležitými skupinami primátů.

MOŽNÁ

V současné době leží Archicebus na vývojovém stromu na straně tarsiérů. Jestliže se objeví více dobrých fosílií, je zcela možné, že se přesune na naši stranu. Pokud se nepodaří přidat více kamenů do celkového obrazu, mohli bychom považovat Archicebuse za chybějící linii našich předků.

Podle: Colin Barras: Humanity´s earliest cousin. New Scientist, 2013, č. 2920, s. 8-9.