Solární rok 2023
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
Na mořském dně většiny moří narazíme na příslušníky podkmenu Pláštěnců (Tunicata). Pro svou všudypřítomnost zůstávali po léta nepovšimnutými. Přesto se o ně dnes aktivně zajímají výzkumníci z Norské univerzity v Bergenu. Proč? Sumky průsvitné (Ciona tunicata) se totiž vyznačují mimořádnými regeneračními schopnostmi a především intenzívním vylučováním rosolovitého obalu, tuniky. Tato jejich vlastnost z nich činí pozoruhodný zdroj biomasy.
Rosolovitý obal vytvářejí sumky z polysacharidu tunicinu, který budují stravováním drobných vodních mikroorganismů. Protože jako jediní živočichové dokáží tito obyvatelé moří a oceánů produkovat celulózu, začali se o ně zajímat vědci v norském Centru pro transfer technologií Bergen Teknologioverføring (BTO). Zajímá je především množství produkce biomasy. Podle dosavadních výzkumů jí lze z jednoho metru čtverečního mořského dna sklidit téměř dva metráky.
Na takové ploše žije 2 500 až 10 000 přisedlých jedinců, kteří v průběhu roku stále dorůstají. Drží se na spodní hranici potravní pyramidy a s živočichy položenými v potravním řetězci výše si tak nekonkurují. Jejich průmyslové pěstování by tedy stávající život pod hladinou neohrozilo. Rozbor stavebních prvků sumek, rosolů, ukázal, že obsahují velké množství nasycených omega‑3 mastných kyselin. V sušině jich mají až 60 % a mohou tedy sloužit jako ideální doplněk krmiva pro norské lososí farmy.
Podle odborníků z Bergenské univerzity je hlavní problém využitelnosti sumek rozsah produkce v porovnání se suchozemskými zdroji biomasy. „Pokud vyprodukujete sto až dvě stě kilogramů využitelné biomasy z jednoho metru čtverečního, je to úžasné,“ říká děkan přírodovědecké fakulty Bergenské univerzity, Christofer Troedsson. „Ale pořád je to málo. Nemůžeme konkurovat velkému poli kukuřice ani rychle rostoucí dřevní biomase v lese, protože tito producenti pracují v kilometrech čtverečních a hektarech, zatímco my se omezujeme na jeden záliv.“
Podle Christofera Troedssona se stane využití sumek pro podnikatele a zpracovatele zajímavým, až tuny produkce biomasy nahradí kilotuny. Cena za jeden kilogram využitelné biomasy je totiž zatím příliš nízká.
Experimentální podmořská zahrada pro sumky vznikla u pobřeží ostrova Øygarden, jen na dohled výzkumnému zařízení v Bergenu. Metodika chovu je přitom podobná jako u produkce jedlých druhů mušlí, především slávek mořských. Podél fjordu ostrova byly vytvořeny malé mělké podlouhlé nádrže (tzv. fingerponds). V nich jsou uchyceny plastové pylony, které vytvářejí růstovou plochu pro přisedlé sumky. Přirozené proudění mořské vody zajišťuje přísun mikroorganismů i kyslíku, proces výroby je tedy poměrně nenáročný.
Sklizeň spočívá v mechanickém odstranění rosolovitého obalu, přičemž jádro těla sumek zůstává nadále přisedlé na pylonu a rychle se regeneruje do původní podoby. Sklizené tuniky obsahují spoustu vody, ale tu je možné snadno vymačkat na válcovém pásu. V současnosti už dokáží lidé v experimentálním zařízení odstranit 97 % vody z biomasy hned na místě.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.