Solární rok 2023
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
Kromě Země je Mars bezesporu tou nejprostudovanější a současně i nejstudovanější planetou Sluneční soustavy. Na oběžné dráze Saturnu sice už řadu let pracuje sonda Cassini, která se plejádě družic operujících u Marsu v mnohém vyrovná, přesto Cassini něco podstatného schází – možnost prostudovat Saturn zblízka a takříkajíc si na něj sáhnout.
V planetárním výzkumu hraje Mars prim. A není se čemu divit, vždyť je to oproti jiným planetám – opět vyjma Země – docela přívětivý svět s relativně snesitelnými klimatickými podmínkami. Navíc s pevným povrchem, pod kterým se skrývá zmrzlá, a místy nejspíše občas i tekutá, voda. Uvedené vlastnosti dělají z Marsu velmi atraktivní cíl zájmu pozemšťanů. Není totiž dosud vyloučeno, že se na rudé planetě v minulosti mohl vyskytovat (či ještě vyskytuje?!) život, byť třeba jen velmi primitivní. Mars zkrátka je, byl a bezesporu i bude jedním z hlavních cílů meziplanetárních výprav. A jedna z těch nejambicióznějších se naplno rozběhla v uplynulých týdnech.
Díky moderním technologiím jsme mohli přistání sledovat doslova v přímém přenosu, alespoň co se týče pohledů do amerického řídicího střediska. Se zpožděním několika minut od přistání pak dorazily i první snímky z povrchu Marsu a za několik hodin už internetem kolovaly doslova špionážní fotografie z Marsovy oběžné dráhy. Sondě Mars Reconnaissance Orbiter se totiž podařilo v nevídaném rozlišení zachytit značnou část přistávacího manévru. Slavný se stal zejména snímek, jenž zachytil sondu Curiosity vznášející se na padáku nad povrchem Marsu krátce před tím, než na něj dosedla (je zajímavé, že i v angličtině se o laboratoři Curiosity hovoří v ženském rodě).
Rozhodně však nelze očekávat, že nám současný průzkum Marsu dá přímou odpověď na otázku, zda na Marsu je či není život, byť je to tak občas prezentováno. Měření spíše umožní přiklonit se poněkud více k jedné z variant. Tak jako tak je jisté, že se naše znalosti o Marsu v mnoha směrech prohloubí, ne‑li úplně změní. Zatím je však mise na počátku a významné objevy bezesporu teprve přijdou. Bytelná konstrukce sondy navíc slibuje, že vydrží v provozu určitě několik let.
Neméně zajímavé jsou ovšem i chemické analýzy, provedené prostřednictvím laserového zařízení ChemCam (The Chemistry and Camera Instrument). To sestává ze dvou základních částí: z laseru, který ozáří zkoumanou horninu intenzivními laserovými pulzy, a z kamery, která sejme emisi atomů, jež se vybudí v hornině ozářením laserem. Spektrální analýzou světelné emise je pak možné velmi přesně stanovit chemické složení zkoumaného vzorku. Laserové pulzy jsou sice velmi krátké – trvají jen pět miliardtin sekundy, zato mají ale obrovský výkon dosahující jednoho milionu wattů.
Stručný přehled prvních úspěchů Curiosity lze uzavřít impozantní fotografií pestrobarevných vrstev hornin na svazích vrcholu Mount Sharp – budoucího cíle vozítka, které je od vrcholu prozatím vzdáleno přibližně dvacet kilometrů. Cesta k němu rozhodně nebude jednoduchá a zabere Curiosity asi rok jednotlivých přesunů.
A co můžeme z fotografie vyčíst? V popředí se nacházejí tmavé balvany, jejichž velikost se blíží rozměrům Curiosity. Dominantou snímku je samozřejmě úpatí vrcholu Mount Sharp. Pro vědce bylo překvapením zejména uspořádání jednotlivých geologických vrstev. Některé z nich jsou určitě tvořeny usazenými jíly pocházejícími z doby, kdy se v kráteru nacházela kapalná voda. Vrstvy u základny vrcholu jsou totiž méně zvrásněné, než jsou ty nad nimi, což je odlišné od uspořádání sedimentů, které známe z naší vlastní planety.
Nezbývá tedy než doufat, že následující týdny a měsíce, které Curiosity stráví na Marsu, budou pro sondu stejně úspěšné, jako bylo její přistání. A jestli vše dopadne podle plánu, máme se opravdu na co těšit.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.