Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

Exkurze do historie televizní techniky

„Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači je vypínač." V. K. Zworykin

Fenomén televize se stal technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Podílel se na proměně mocenských praktik, zásadním způsobem pozměnil hodnotový žebříček a chování různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez něj nelze představit. Jednou z nejvýznamnějších postav dějin televizního přenosu ve světě, která se výrazně zasloužila o vývoj televizní techniky, byl Rus žijící v USA Dr. Vladimír Kosma Zworykin. Od jeho úmrtí letos uplynulo třicet let. Ačkoliv patří mezi protagonisty televizního vysílání, jeho jméno často v širším povědomí dnešních generací chybí.

Fotogalerie (1)
Vladimír Kosma Zworykin

Narodil se 30. července 1889 v ruském městě Muromu, asi 300 km východně od Moskvy. Po středoškolských studiích odešel do Petrohradu, kde se stal na univerzitě žákem a později asistentem profesora fyziky Borise Rosinga; ten se již počátkem 20. století zabýval mechanicko‑optickými a elektronickými přenosovými systémy. První světová válka a bolševická revoluce jejich pokusy přerušily. V roce 1919 Zworykin emigroval do Spojených států. V New Yorku přistál pod mrakodrapy sice bez peněz a s prázdnýma rukama, mohl však nabídnout rozsáhlé technické znalosti a výjimečný pracovní elán.

Od ikonoskopu k televizi

Prvním velkým činem V. K. Zworykinav novém domově coby zaměstnance firmy Westinghouse Electric Corporation byl objev základních principů dnes již legendárního ikonoskopu. Jde o elektronku, v níž je pro snímání použita metoda snímání jednotlivých bodů obrazu elektronovým paprskem vychylovaným vychylovacími cívkami. Paprsek snímal body obrazu jako náboje ze slídové destičky pokryté rozptýlenými a navzájem nespojenými částečkami mozaiky. Destička byla umístěna uvnitř trubice a snímaná scéna se na ni zobrazovala optikou.

Citlivost ikonoskopu byla vysoká, což zlepšovalo kvalitu získávaného obrazu. Přestože byla v té době televize (poprvé byl pojem televize použit již v roce 1900) převážně mechanicko‑optickou záležitostí, Zworykinzačal pracovat na plně elektronickém televizním řetězci. V roce 1923 si nechal snímací elektronku – ikonoskop – patentovat, a o rok na to i elektronku přijímající – kineskop. Manažeři a akcionáři firmy Westinghouse však nebyli na investování do tohoto nejistého projektu dostatečně připraveni a vynálezci doporučili, aby věnoval svůj pracovní čas na řešení praktičtějších úkolů. Avšak přesvědčení vynálezce, že jde po správné cestě, vybičovalo jeho další pracovní vypětí do krajnosti a 18. listopadu 1929 bylo korunováno úspěchem. V institutu amerických radiových techniků předvedl televizní zařízení pro společnost RCA. Zworykinovi pomohlo, že význam ikonoskopu pro rozvoj televizního vysílání záhy pochopil další ruský emigrant, generální ředitel a později president RCS David Sarnoff. Nový systém předčil všechny předcházející mechanickooptické aparatury poháněné motory a vybavené rotujícími kotouči. Zvítězilo elektronické snímání i reprodukce obrazu.

Následovaly další vynálezy, např. noktovizoru

Zworykinova cílevědomá práce jako šéfa výzkumných laboratoří RCA vedla k mnoha dalším důležitým vynálezům, zejména v oboru využití sekundární emise elektronů: k násobičům, roce 1939 k citlivější snímací elektronce – superikonoskopu a k superortikonu. Intenzívní studium elektronové optiky umožnilo v roce 1942 i vynález rastrového elektronového mikroskopu s rozlišením až 500 angströmů.

Nemalou měrou přispěl Dr. Zworykin také k vojenským úspěchům spojenců v průběhu druhé světové války. Již v roce 1934 vytvořil projekt televizního systému pro navádění rádiem řízených střel. Díky nepřetržitému vývoji mohly být řízené střely použity ještě před dnem vítězství nad Japonskem v roce 1945. Za války také vedl vývoj noktovizorů – puškohledů citlivých na infračervené záření, které umožňují střelbu v noci – a paměťových elektronek. Později pracoval i v oboru elektronických počítačů, lékařských elektronických přístrojů apod.

Nesmírné celoživotní pracovní zanícení Dr. Zworykina bylo mimo jiné motivováno jeho nadějí, že televize bude sloužit především ke vzdělání, výchově a ke vzájemnému pochopení mezi lidmi. Při oslavách svých narozenin v roce 1975 byl bohužel nucen vyslovit hluboké zklamání nad kvalitou tehdejších amerických televizních programů. Zemřel ve vysokém věku v New Yorku 29. července 1982.


Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail