Může nám zemětřesení zbourat Temelín?
Určitě nikoli. Jaderná elektrárna Temelín totiž stojí v jedné ze seismicky nejklidnějších oblastí Evropy. Český masiv se utvářel před 300 milióny let a podle průzkumů Ústavu fyziky Země v něm nedošlo k pohybu už 20 000 let. Katastrofální zemětřesení o velikosti 9.0 se v České republice vyskytnout nemůže, protože je naše země od subdukčních zón a deskových rozhraní dostatečně vzdálena.
Hodnocení výběru staveniště ze seismologického hlediska bylo také náplní první kontrolní mise MAAE na Temelíně v roce 1990. V roce 2003 pak seismickou odolnost Temelína znovu ověřila další mezinárodní kontrolní mise MAAE. Potvrdila, že elektrárna všechna předepsaná kritéria splňuje.
Bezpečnostní kritéria
Seismicita se při výběru lokality pro Jadernou elektrárnu Temelín hodnotila v okolí vzdáleném až 300 km. Na základě výsledků geologických, hydrogeologických a geotechnických průzkumných prací a podle předpisů SÚJB a MAAE je celá elektrárna postavena tak, že odolá zemětřesení s velikostí 5,5 podle Richterovy stupnice (7° MSK‑64, odolnost staveb a konstrukcí 0,1g), které se vyskytne přímo v lokalitě Temelína. Největší úroveň kmitání zaznamenaná seismickým monitorovacím systémem v Jaderné elektrárně Temelín byla v roce 2000 v Dolním Rakousku. Šlo o magnitudo 4.8, PGA (Peak Ground Acceleration) až 90x menší než PGA odpovídající tzv. maximálnímu výpočtovému zemětřesení Temelína.
Jak se seismicita měří
Přímo v Temelíně jsou dvě seismická čidla na 1. hlavním výrobním bloku a dvě čidla ve volném terénu v areálu. Vnější seismologickou síť tvoří 5 telemetrických seismických stanic, z nichž se on‑line přenášejí data rádiovým signálem na internet. Vnější monitorování provádí Ústav fyziky Země MU Brno nepřetržitě od roku 1991. Registruje zemětřesení z okolí elektrárny v okruhu 50 až 70 km.
Relativně častá (až desítky ročně) jsou tzv. mikrozemětřesení zaznamenatelná pouze citlivými přístroji. Za posledních 20 let byla zaznamenána řada silnějších zemětřesení z Rakouska, Itálie, Německa a Slovinska. Největší bylo v roce 2000 v Dolním Rakousku, o velikosti 4.8, PGA až 90x menší než PGA odpovídající maximálnímu výpočtovému zemětřesení Jaderné elektrárny Temelín. Z lokálních bylo nejsilnější v roce 2007 v lokalitě vodní nádrže Orlík, 46 km od Temelína, s magnitudem 2,4 podle Richtera.
SÚJB a veřejnost dostávají okamžité informaceprostřednictvím Seismologického informačního displeje www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin.
O zemětřesení jsme psali více podrobností již dříve v článcích http://3pol.cz/371‑kdyz‑se‑trese‑zem, http://3pol.cz/365‑zemetreseni‑a‑jaderne‑elektrarny, http://3pol.cz/959‑zivot‑se‑sopkou.
EMS‑98 (Evropská makroseismická stupnice) je dvanáctistupňová stupnice, užívaná Evropskou seismologickou komisí k vyjádření makroseizmické intenzity zemětřesení. Tato stupnice se používá v zemích Evropské unie včetně České republiky (zároveň se starší stupnicí MSK‑64).
MSK‑64 je Medveděvova‑Sponheuerova‑Kárníkova stupnice je stupnice, užívaná v seismologii k vyjádření makroseismické intenzity zemětřesení.
PGA (Peak ground acceleration), špičkové zrychlení podloží, je měřítkem zemětřesného zrychlení a vstupním parametrem pro seismické inženýrství.
Velmi velká zemětřesení jsou zaznamenána v průměru jednou ročně. Nejsilnější zatím zaznamenané zemětřesení bylo Velké chilské zemětřesení 22. 5. 1960, které mělo sílu 9,5 Richterovy škály. Richterova stupnice je logaritmická, nemá horní hranici. Pro dané zemětřesení platí jediná hodnota magnituda, které charakterizuje velikost daného zemětřesení.
Bezpečnostní kritéria
Seismicita se při výběru lokality pro Jadernou elektrárnu Temelín hodnotila v okolí vzdáleném až 300 km. Na základě výsledků geologických, hydrogeologických a geotechnických průzkumných prací a podle předpisů SÚJB a MAAE je celá elektrárna postavena tak, že odolá zemětřesení s velikostí 5,5 podle Richterovy stupnice (7° MSK‑64, odolnost staveb a konstrukcí 0,1g), které se vyskytne přímo v lokalitě Temelína. Největší úroveň kmitání zaznamenaná seismickým monitorovacím systémem v Jaderné elektrárně Temelín byla v roce 2000 v Dolním Rakousku. Šlo o magnitudo 4.8, PGA (Peak Ground Acceleration) až 90x menší než PGA odpovídající tzv. maximálnímu výpočtovému zemětřesení Temelína.
Jak se seismicita měří
Přímo v Temelíně jsou dvě seismická čidla na 1. hlavním výrobním bloku a dvě čidla ve volném terénu v areálu. Vnější seismologickou síť tvoří 5 telemetrických seismických stanic, z nichž se on‑line přenášejí data rádiovým signálem na internet. Vnější monitorování provádí Ústav fyziky Země MU Brno nepřetržitě od roku 1991. Registruje zemětřesení z okolí elektrárny v okruhu 50 až 70 km.
Relativně častá (až desítky ročně) jsou tzv. mikrozemětřesení zaznamenatelná pouze citlivými přístroji. Za posledních 20 let byla zaznamenána řada silnějších zemětřesení z Rakouska, Itálie, Německa a Slovinska. Největší bylo v roce 2000 v Dolním Rakousku, o velikosti 4.8, PGA až 90x menší než PGA odpovídající maximálnímu výpočtovému zemětřesení Jaderné elektrárny Temelín. Z lokálních bylo nejsilnější v roce 2007 v lokalitě vodní nádrže Orlík, 46 km od Temelína, s magnitudem 2,4 podle Richtera.
SÚJB a veřejnost dostávají okamžité informaceprostřednictvím Seismologického informačního displeje www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin.
O zemětřesení jsme psali více podrobností již dříve v článcích http://3pol.cz/371‑kdyz‑se‑trese‑zem, http://3pol.cz/365‑zemetreseni‑a‑jaderne‑elektrarny, http://3pol.cz/959‑zivot‑se‑sopkou.
EMS‑98 (Evropská makroseismická stupnice) je dvanáctistupňová stupnice, užívaná Evropskou seismologickou komisí k vyjádření makroseizmické intenzity zemětřesení. Tato stupnice se používá v zemích Evropské unie včetně České republiky (zároveň se starší stupnicí MSK‑64).
MSK‑64 je Medveděvova‑Sponheuerova‑Kárníkova stupnice je stupnice, užívaná v seismologii k vyjádření makroseismické intenzity zemětřesení.
PGA (Peak ground acceleration), špičkové zrychlení podloží, je měřítkem zemětřesného zrychlení a vstupním parametrem pro seismické inženýrství.
| Přehled zemětřesení podle Richterova magnituda | |||
|---|---|---|---|
| Charakteristika | Richterovo magnitudo | Účinky zemětřesení | Četnost výskytu |
| Mikro | méně než 2,0 | Mikrozemětřesení, nepocititelné | okolo 8000 denně |
| Velmi malé | 2,0 až 2,9 | Většinou nepocititelné, ale zaznamenatelné | okolo 1000 denně |
| Malé | 3,0 až 3,9 | Často pocititelné, nezpůsobující škody | okolo 49000 ročně (odhad) |
| Slabé | 4,0 až 4,9 | Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné | okolo 6200 ročně (odhad) |
| Střední | 5,0 až 5,9 | Může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám | okolo 800 ročně |
| Silné | 6,0 až 6,9 | Může ničit až do vzdálenosti 100 km | okolo 120 ročně |
| Velké | 7,0 až 7,9 | Může způsobit vážné škody na velkých oblastech | okolo 18 ročně |
| Velmi velké | 8,0 až 8,9 | Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů | asi 1 za rok |
| Velmi velké | 9,0 až 9,9 | Může způsobit ještě vážnější škody a působí na tisíce kilometrů | asi 1 za 20 let |
| Masivní(Super)zemětřesení | 10,0+ | Nikdy nebylo zaznamenáno, možnost planetárních škod | asi 1 za miliony let |
Velmi velká zemětřesení jsou zaznamenána v průměru jednou ročně. Nejsilnější zatím zaznamenané zemětřesení bylo Velké chilské zemětřesení 22. 5. 1960, které mělo sílu 9,5 Richterovy škály. Richterova stupnice je logaritmická, nemá horní hranici. Pro dané zemětřesení platí jediná hodnota magnituda, které charakterizuje velikost daného zemětřesení.
Stabilita Českého masivu: region střední Evropy a území ČR představuje vnitrodeskovou oblast, neleží zde žádná struktura typu subdukční zóny, neleží zde žádné tektonické struktury, které by umožňovaly vznik extrémně silných zemětřesení srovnatelných např. s katastrofálním zemětřesením v Japonsku 11. 3. 2011.
Dne 11. 3. 2011 v 6.58 h středoevropského času zaregistrovaly seismologické stanice Jaderné elektrárny Temelín katastrofální zemětřesení z Japonska o velikosti 9,0 podle Richterovy stupnice; zrychlení 2,7g. Vzdálenost ohniska od Temelína byla 9 000 km, obyvatelé v Čechách zemětřesení nepocítili.
Seismické monitorovací čidlo ve volném terénu v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Signál ALARM je vyveden do blokových dozoren obou bloků elektrárny. Za dobu provozu temelínské elektrárny nebyl aktivován.
Senzor v základech reaktorové budovy jaderné elektrárny
Pět telemetrických seismických stanic v okolí Temelína, data se přenášejí on-line na internet
Monitorovací stanice u Bechyně
Pošli odkaz na článek
