Jantar Mantar
Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.
Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?
Chladicí věže jsou nepřehlédnutelnou součástí průmyslových a elektrárenských komplexů. Leckdo neví, co uvnitř skrývají, a jsou i tací, kteří si myslí, že jaderné elektrárny v nich ukrývají reaktor… Není tomu tak. Tyto v podstatě duté stavební struktury mající geometrický tvar hyperboloidů tvoří tenké betonové skořepiny na „nožičkách“ (stojkách). V dolní části se rozstřikuje voda, kterou potřebujeme ochladit – vzduch nasávaný komínovým efektem proudí zdola proti směru vodních kapek a odnímá jim teplo. Ochlazená voda „prší“ do bazénu pod věží, z něhož se odebírá zpátky do chladicího okruhu. Část vody odnáší chladicí vzduch vzhůru a nad věží vidíme oblaka vodní páry.
Systémy se zvlhčeným abrazivem eliminují prašnost o 95 %, a proto se dají použít i při čištění interiérů. Výsledek práce ovlivňuje druh použitého abraziva, množství tryskací směsi, zvolený pracovní tlak a tomu odpovídající průměr tryskací hadice a koncové trysky, vzdálenost trysky od otryskávaného povrchu a velikost podílu vody ve směsi.
| Parametry chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín | |
|---|---|
| výška | 154,8 m |
| patní průměr | 130,7 m |
| průměr v koruně | 82,6 m |
| tloušťka pláště dole | 90 cm |
| tloušťka pláště v koruně | 18 cm |
| hmotnost | 27 500 t |
| plocha pláště | 81 000 m2 |
| objem věže | 1 069 700 m3 |
| počet stojek | 112 |
| objem bazénu | 35 000 m3 |
| průtok vody věží | 17,2 m3/s |
| odpar z věže | 413 l/s (0,4 m3/s) |
Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.