Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Sklad na použité jaderné palivo je běžná věc, fungující v každé jaderné elektrárně. Některé jsou „mokré“, to znamená, že radioaktivní palivo se skladuje pod stínicí vrstvou vody. Většina je „suchých“, kdy obalové kontejnery s uskladněným použitým palivem stojí v areálu elektrárny buď volně, nebo ve speciálních halách – skladech. Takové jsou i v našich českých jaderných elektrárnách.
Jaderné palivo, které si odpracovalo svou několikaletou směnu v jaderném reaktoru, se pomocí tzv. zavážecího stroje převeze do bazénu použitého paliva, který je přímo v reaktorové hale vedle reaktoru. Reaktorová šachta je za tím účelem spojena s bazénem koridorem. Při odstávce reaktoru na výměnu paliva se reaktorová šachta, z níž byly nejprve odstraněny nadstavby reaktoru s pohony pro řídicí tyče, celá zaplní vodou včetně spojovacího koridoru. Zavážecí stroj vytahuje určené palivové kazety a pod vodou, která působí jako stínění proti radiaci, převeze kazety do bazénu. Tam je umístí do speciální mříže, aby měly kolem sebe prostor pro chladicí vodu. Přestože v jaderném palivu již neprobíhá žádné štěpení, stále se vyvíjí teplo rozpadem radioizotopů. Palivové kazety je tedy potřeba dobře chladit. V bazénu u reaktoru odpočívá palivo 5 až 10 let, jeho teplota i radioaktivita klesá. Po určené době se do bazénu pod vodu ponoří transportní a skladovací kontejner, do kterého se palivové soubory přemístí. Po zaplnění se uzavře kontejner vnitřním víkem. Tyto práce probíhají ještě pod hladinou vody. Po vytažení se kontejner odvodní a vysuší. Práce na reaktorovém sálu skončí připevněním vnějšího víka a kontrolami těsnosti a teploty povrchu kontejneru. Před transportem do skladu kontejner zapečetí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské komise.
V kontejnerech může palivo bezpečně odpočívat mnoho desítek let. Lze předpokládat, že během této doby půjde vývoj technologie dopředu a palivo, ve kterém stále zůstává přes 90 % nerozštěpeného uranu a spousta jiných významných prvků, bude opět využito. Když ne, uloží se do trvalého hlubinného úložiště.
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.