Co je to vlastně krajina?
Pokud za bernou minci vezmeme definici ze Zákona o ochraně přírody č.ll4/92 Sb., pak krajina je „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačních prvků". A jsme u toho – záleží na výkladu pojmu civilizační prvky. Kdo sem chce zařadit stavbu větrné elektrárny, bude mít svou pravdu, kdo bude proti, může argumentovat dalšími paragrafy uvedeného zákona. Paragrafy jsou „kulaté“… Zákon obsahuje i ustanovení o „ochraně krajinného rázu", jehož chápání i tedy i výklad jsou také do jisté míry nesporně subjektivním kritériem.

V praxi jsou proti větrným elektrárnám šířeny i zcela lživé argumenty. V jedné internetové diskusi jsem například zaznamenal názor, že větrné elektrárny jsou „brutálně viditelné ze 60 kilometrů“. Pokud by názor o viditelnosti větrné elektrárny ze 60 km byl oprávněný, znamenalo by totéž, jako spatřit z vrcholu Milešovky autobus jedoucí někde na okraji Prahy, například u letiště Ruzyně. Srovnání odpovídá – vzdálenost je šedesátikilometrová, plošně i hmotou nejmasivnější součást větrné elektrárny, její gondola, má velikost porovnatelnou s velikostí zájezdového autobusu.

Proč dopravní letadla ano a větrníky ne?
Průměr tubusu větrných elektráren stavěných na pevnině je nejvíce 5‑6 metrů, jeho výška do 105 metrů, délka listů do 50 metrů. Porovnejme tyto rozměry s dopravním letadlem létajícím ve výšce okolo 11 km. Letadla mají rozpětí křídel do 70 m, jejich šířka oproti listům větrné elektrárny je nejméně dvojnásobná, délka trupu je podobná, jeho průměr je u největších typů nejméně o polovinu větší, než průměr tubusu větrné elektrárny (ve známém typu 747 – Jumbo v něm sedí v řadě se dvěma uličkami až 10 pasažérů). A teď posuďte sami, jak jsou tato letadla v letové výšce viditelná. Proč by tedy měly být subtilnější větrné elektrárny neporovnatelně viditelnější? Letadla se zpravidla prozradí jen kondenzačními pruhy vodních par za motory, a ne vždy je přitom viditelné, zda jde o typ se 2 nebo 4 motory. Svým barevným designem jsou přitom dopravní letadla často kontrastnější vůči pozadí než větrné elektrárny.

---

Větrné elektrárny z okna vlaku
Pokud vás zajímá, jak větrné elektrárny zapadají do krajiny, přesvědčte se na vlastní oči. Na trase z České Třebové přes Zábřeh, Olomouc do Přerova jich můžete obdivovat na 108 km dlouhé trase celkem 26, a to v 8 lokalitách a ve vzdálenosti 4‑30 km od tratě. Jejich seznam najdete v připojené tabulce.

Přeji šťastnou cestu. Doporučuji pomalejší osobní vlak, který usnadní orientaci podle zastávek a lokality a směry si zaznamenat předem do mapy. Stačí autoatlas s měřítkem 1 : 200 000. Kolik větrných elektráren opravdu uvidíte, negarantuji. Běžně jsou patrné elektrárny na 2‑3 lokalitách a situace, kdy je při jedné cestě možné spatřit více než 4‑5 lokalit, je vzácná. Subjektivní dojem z měřítka elektráren a krajiny a narušení pohledu na krajinu nechávám na každém jednotlivci.