Automatické pračky po padesáti letech
Vynález nejrozšířenějšího domácího elektrického spotřebiče – automatické pračky – slaví půl století svého vynálezu. Její předchůdci, jako byly např. pračky s valchou poháněnou ruční pákou, práčem nebo zvonem, poškozovaly prádlo. Ždímalo se mezi válci poháněnými ruční klikou. Dřinu při praní neulehčil ani nástup elektrického motoru v polovině 19. století, protože vodu bylo třeba ohřívat odděleně na kamnech.
Rozvoj po 2. světové válce
Spojení pračky se ždímáním a ohřevem vody umožnily až bubnové pračky, jejichž vynález spadá do období druhé světové války v USA. Poválečnou Evropu až do začátku šedesátých let uspokojovaly jednoduché elektrické vířivé a vrtulové pračky, ždímání obstarávaly samostatné odstředivé ždímačky.
S prvními automatickými celokovovými bubnovými pračkami plněnými zasklenými předními dvířky přišly v Německu v letech 1958 až 1962 firmy AEG a Miele. Siemens „kontroval“ pračkami s bubnem plněným shora. Stejně jako současné automatické pračky, kterých podle odhadu na celém světě ke spokojenosti domácností pracuje údajně více než 1,5 miliardy, postupně střídaly předpírku, hlavní praní, máchání a ždímání převalováním v bubnu ve studené a teplé vodě a s rozpuštěným pracím prostředkem. Vodu ohříval vlastní topný článek.
První programátor
U první plně automatizované pračky MIELE 505 s tehdy obdivovaným „jednoknoflíkovým“ ovládáním řídil otáčky bubnu, napouštění a vypouštění vody, její ohřev, vplachování prášku a ostatní funkce elektrický vačkový programátor. Ke standardnímu pracímu cyklu spotřebovaly první automatické pračky 3-4 kWh a na kilogram prádla až 70 litrů vody.
Šetrné k prádlu
K 1 kWh a 10 litrům vody, kterými se pyšní současné „zelené“ pračky, nejvíce přispěla inteligentní elektronika, sprchování prádla v bubnech nové konstrukce šetřící i nejchoulostivější jemné textilie, plynulé řízení otáček elektromotorů, bezřemínkový pohon aj. Tzv. množstevní automatika vloženou dávku prádla zváží a senzory podle stupně zakalení vody při první předpírce prověří i jeho znečištění. V souladu s vybraným programem na ovládacím panelu nebo na displeji dokáže inteligence označovaná výrobci např. „fuzzy-logic“, „6. smysl“ apod. zvolit optimální postup praní. Nejnověji umí cíleně odstranit až 20 nejhouževnatějších skvrn na prádle, s nimiž si uměly poradit jen čistírny.
Kvalitněji s vyšší ekonomií provozu
Díkypozvolnému rozbíhání frekvenčně řízenými motory a automatické kontrole nevyváženosti mohou špičkové pračky při ždímání roztočit buben rychlostí až k 1800 ot./min a zbaví prádlo vlhkosti pod úroveň 40 %, takže odpadá venkovní sušení a některé druhy textilií není nutné ani žehlit. K dalším úsporám energie přispívá sprchování prádla v bubnu shora i se stran (pračky se systémem 3D nebo 4D), při kterém se prádlo rychleji namočí při menší spotřebě vody.
Vloni pronikla do špičkových praček i pára. Do bubnu je vstřikována tryskou a proniká i nejjemnějšími póry textilií, efektivněji rozpouští prací prášky, a prádlo i vnitřek pračky bezpečně sterilizuje. Displej „inteligentních“ praček sice poradí s množstvím prášku, ale jak ukázal průzkum, až 90 % uživatelů jej nedodržuje. Dva dominantní výrobci praček proto letošní modely vybavují funkcí, která podle množství, stupně znečištění prádla, zjištěné tvrdosti vody a zvoleného programu samočinně a optimálně dávkuje práškové nebo tekuté chemické prostředky ze zásobníku. Ušetří tak až třetinu prášku, s jehož odstraněním mají stále větší starosti městské čističky odpadních vod.
Některé letošní modely už jsou vybaveny zásuvkou „SG-ready“ pro zapojení do inteligentních evropských distribučních sítí ke spuštění až ve chvíli nejlevnějších tarifů. Prostřednictvím bezdrátových mobilních sítí se dají ovládat mobilem, a automaticky komunikují s vlastním servisem. Jak se ukazuje, ani po 50 letech vývoje neřekly automatické pračky svoje poslední slovo.
Spojení pračky se ždímáním a ohřevem vody umožnily až bubnové pračky, jejichž vynález spadá do období druhé světové války v USA. Poválečnou Evropu až do začátku šedesátých let uspokojovaly jednoduché elektrické vířivé a vrtulové pračky, ždímání obstarávaly samostatné odstředivé ždímačky.
S prvními automatickými celokovovými bubnovými pračkami plněnými zasklenými předními dvířky přišly v Německu v letech 1958 až 1962 firmy AEG a Miele. Siemens „kontroval“ pračkami s bubnem plněným shora. Stejně jako současné automatické pračky, kterých podle odhadu na celém světě ke spokojenosti domácností pracuje údajně více než 1,5 miliardy, postupně střídaly předpírku, hlavní praní, máchání a ždímání převalováním v bubnu ve studené a teplé vodě a s rozpuštěným pracím prostředkem. Vodu ohříval vlastní topný článek.
První programátor
U první plně automatizované pračky MIELE 505 s tehdy obdivovaným „jednoknoflíkovým“ ovládáním řídil otáčky bubnu, napouštění a vypouštění vody, její ohřev, vplachování prášku a ostatní funkce elektrický vačkový programátor. Ke standardnímu pracímu cyklu spotřebovaly první automatické pračky 3-4 kWh a na kilogram prádla až 70 litrů vody.
Šetrné k prádlu
K 1 kWh a 10 litrům vody, kterými se pyšní současné „zelené“ pračky, nejvíce přispěla inteligentní elektronika, sprchování prádla v bubnech nové konstrukce šetřící i nejchoulostivější jemné textilie, plynulé řízení otáček elektromotorů, bezřemínkový pohon aj. Tzv. množstevní automatika vloženou dávku prádla zváží a senzory podle stupně zakalení vody při první předpírce prověří i jeho znečištění. V souladu s vybraným programem na ovládacím panelu nebo na displeji dokáže inteligence označovaná výrobci např. „fuzzy-logic“, „6. smysl“ apod. zvolit optimální postup praní. Nejnověji umí cíleně odstranit až 20 nejhouževnatějších skvrn na prádle, s nimiž si uměly poradit jen čistírny.
Kvalitněji s vyšší ekonomií provozu
Díkypozvolnému rozbíhání frekvenčně řízenými motory a automatické kontrole nevyváženosti mohou špičkové pračky při ždímání roztočit buben rychlostí až k 1800 ot./min a zbaví prádlo vlhkosti pod úroveň 40 %, takže odpadá venkovní sušení a některé druhy textilií není nutné ani žehlit. K dalším úsporám energie přispívá sprchování prádla v bubnu shora i se stran (pračky se systémem 3D nebo 4D), při kterém se prádlo rychleji namočí při menší spotřebě vody.
Vloni pronikla do špičkových praček i pára. Do bubnu je vstřikována tryskou a proniká i nejjemnějšími póry textilií, efektivněji rozpouští prací prášky, a prádlo i vnitřek pračky bezpečně sterilizuje. Displej „inteligentních“ praček sice poradí s množstvím prášku, ale jak ukázal průzkum, až 90 % uživatelů jej nedodržuje. Dva dominantní výrobci praček proto letošní modely vybavují funkcí, která podle množství, stupně znečištění prádla, zjištěné tvrdosti vody a zvoleného programu samočinně a optimálně dávkuje práškové nebo tekuté chemické prostředky ze zásobníku. Ušetří tak až třetinu prášku, s jehož odstraněním mají stále větší starosti městské čističky odpadních vod.
Některé letošní modely už jsou vybaveny zásuvkou „SG-ready“ pro zapojení do inteligentních evropských distribučních sítí ke spuštění až ve chvíli nejlevnějších tarifů. Prostřednictvím bezdrátových mobilních sítí se dají ovládat mobilem, a automaticky komunikují s vlastním servisem. Jak se ukazuje, ani po 50 letech vývoje neřekly automatické pračky svoje poslední slovo.
První „jednoknoflíkové“ automatické pračky Lavamat (AEG) před 50 lety
Prudký pokles spotřeby elektřiny v kWh na prací cyklus, i měrné spotřeby vody v litrech na kg prádla v průběhu padesátiletého vývoje automatických praček
Špičková plnoautomatická pračka Bosch-Logixx 8 v energetické třídě A+++ s Variosoft-bubnem na 8 kg prádla, 1600 ot./min, s 20 speciálními programy
Podsvícené dotykové displeje umožňují uživatelům komunikaci s logikou pračky
Posledním slovem modelů roku 2011 jsou inteligentní dávkovače tekutých i práškových detergentů, a přípojka SG-ready
Pošli odkaz na článek
