Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 619

Varný reaktor

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Fotogalerie (4)
Schéma jaderné elektrárny s varným reaktorem

Výhody i nevýhody
Hlavní výhodou varného reaktoru je jednoduchost projektu. Nepotřebuje totiž parogenerátory, protože pára pro pohon turbíny se vyvíjí přímo v reaktoru. To je však zároveň jeho nevýhodou – primární okruh je vždy mírně radioaktivní, neboť obsahuje aktivované částečky vnitřních konstrukcí a ty se s párou dostávají i do turbíny. Další výhodou jsou nízké provozní parametry: tlak 7,6 MPa, teplota 285 °C. Nevýhodou je poměrně velká nádoba reaktoru.

V porovnání s varným reaktorem má tlakovodní reaktor výhodu relativně malé kompaktní reaktorové nádoby a především má uzavřený primární okruh. Pára vzniká odděleně v sekundárním okruhu v parogenerátoru a radioaktivita se do turbíny a sekundárního okruhu nedostává. Jeho provozní parametry jsou ovšem vysoké: tlak 15,7 MPa a teplota 320 °C, a celkový projekt složitější.

Projekt varných reaktorů pochází z dílny General Electric
Řídicí tyče se do reaktoru zasouvají vysokotlakým hydraulickým systémem zespodu. Pod reaktorovou nádobou je kruhová nádrž pro potlačení tlaku, která se používá k odvádění tepla a snižování tlaku páry v případech, kdy by se v reaktoru nebo v reaktorovém recirkulačním systému vytvářela nadměrně. Za normálních okolností bývá do poloviny zaplavena vodou. Tento obrovský tank obkružuje primární kontejnment pod reaktorem, kam se vypouští pára a voda při poruše potrubí v prostoru prvního kontejnmentu. Ve Fukušimě do prostoru prvního kontejnmentu napouštějí záchranáři mořskou vodu, aby najednou ochladili celý reaktor, v němž už se z důvodu ztráty cirkulace chladicí vody začalo poškozovat palivo.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

AI asistent pro seniory nebo brýle pro nevidomé

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail