Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 632

Varný reaktor

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Fotogalerie (4)
Schéma jaderné elektrárny s varným reaktorem

Výhody i nevýhody
Hlavní výhodou varného reaktoru je jednoduchost projektu. Nepotřebuje totiž parogenerátory, protože pára pro pohon turbíny se vyvíjí přímo v reaktoru. To je však zároveň jeho nevýhodou – primární okruh je vždy mírně radioaktivní, neboť obsahuje aktivované částečky vnitřních konstrukcí a ty se s párou dostávají i do turbíny. Další výhodou jsou nízké provozní parametry: tlak 7,6 MPa, teplota 285 °C. Nevýhodou je poměrně velká nádoba reaktoru.

V porovnání s varným reaktorem má tlakovodní reaktor výhodu relativně malé kompaktní reaktorové nádoby a především má uzavřený primární okruh. Pára vzniká odděleně v sekundárním okruhu v parogenerátoru a radioaktivita se do turbíny a sekundárního okruhu nedostává. Jeho provozní parametry jsou ovšem vysoké: tlak 15,7 MPa a teplota 320 °C, a celkový projekt složitější.

Projekt varných reaktorů pochází z dílny General Electric
Řídicí tyče se do reaktoru zasouvají vysokotlakým hydraulickým systémem zespodu. Pod reaktorovou nádobou je kruhová nádrž pro potlačení tlaku, která se používá k odvádění tepla a snižování tlaku páry v případech, kdy by se v reaktoru nebo v reaktorovém recirkulačním systému vytvářela nadměrně. Za normálních okolností bývá do poloviny zaplavena vodou. Tento obrovský tank obkružuje primární kontejnment pod reaktorem, kam se vypouští pára a voda při poruše potrubí v prostoru prvního kontejnmentu. Ve Fukušimě do prostoru prvního kontejnmentu napouštějí záchranáři mořskou vodu, aby najednou ochladili celý reaktor, v němž už se z důvodu ztráty cirkulace chladicí vody začalo poškozovat palivo.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Když vlak ničí zásuvky v domě

Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.

Proč nás nerozdrtí tíha zemské atmosféry?

Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.

Studie potvrzuje ekologický přínos kultivovaného masa

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...

Kolik zlata je na světě?

Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?

Mikrobiomy se propojují v planetárním měřítku

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail