Mají středoškoláci zájem o studium techniky?
Jak prokázal průzkum na vybraných středních školách, mají. Přestože se některé vysoké školy technického zaměření potýkají s nedostatkem zájemců o studium, téměř 40 % českých středoškoláků uvažuje o tom, že bude po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole technického nebo přírodovědného zaměření.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 1010 studentů gymnázií, středních průmyslových a technických škol a odborných učilišť s maturitními obory. Plných 391 dotázaných, z toho 100 dívek, odpovědělo kladně na otázku, zda mají zájem o studium technické nebo přírodovědné vysoké školy. Zájem o technické a přírodovědní obory tedy projevilo 39 % dotázaných. Při výběru ze 13 oborů počínaje matematikou, přes strojírenství, dopravu až k archeologii a architektuře projevili chlapci největší zájem o počítačovou techniku, strojírenství a informační technologie. Preference dívek jsou však zásadně odlišné – největší zájem je o přírodní vědy, na druhém místě se dívky překvapivě nejvíc zajímají o studium matematiky a pozoruhodný je i zájem o studium chemie, který „pomyslně“ obsadil třetí místo.
Rozdíly v preferencích mezi chlapci a dívkami jsou i ve vymezení oblasti, ve které by ve zvoleném oboru chtěli studenti pracovat. Zatímco středoškoláci by nejraději našli uplatnění při vývoji aplikací a technologií, středoškolačky dávají přednost práci ve zvoleném oboru v základním výzkumu. Největší význam při rozhodování o budoucím uplatnění přitom přisuzují čeští středoškoláci perspektivě celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru. Následuje výše nástupního platu a perspektiva jeho růstu. Možnost uplatnění v zahraničí je až na čtvrtém místě a případná podpora zaměstnavatele při zajištění bydlení nebo možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů jsou až na samém konci preferenčního žebříčku.
Pětinu dotázaných přivedli k zájmu o konkrétní obor rodiče, téměř stejný vliv při výběru budoucího povolání má na mladé lidi internet a jen v 6 % případů vzbudili zájem o studium vybraného oboru učitelé.
Průzkum proběhl v období od 2. 11. do 1. 12. 2010 ve středních školách v Plzni (Střední odborné učiliště), Brně (Střední průmyslová škola), Táboře (SPŠ), Praze (Gymnázium), Hradci Králové (SOU), Strakonicích (SPŠ), Žďáru nad Sázavou (SPŠ), Děčíně (Gymnázium), Neratovicích (SOU), Bílině (Gymnázium) a Bystřici nad Pernštejnem (Gymnázium). Uskutečnil se v rámci besed Energie – budoucnost lidstva, které se na středních školách v celé České republice konají už jedenáctý rok a jichž se dosud zúčastnilo téměř 140 tisíc studentů.
Rozdíly v preferencích mezi chlapci a dívkami jsou i ve vymezení oblasti, ve které by ve zvoleném oboru chtěli studenti pracovat. Zatímco středoškoláci by nejraději našli uplatnění při vývoji aplikací a technologií, středoškolačky dávají přednost práci ve zvoleném oboru v základním výzkumu. Největší význam při rozhodování o budoucím uplatnění přitom přisuzují čeští středoškoláci perspektivě celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru. Následuje výše nástupního platu a perspektiva jeho růstu. Možnost uplatnění v zahraničí je až na čtvrtém místě a případná podpora zaměstnavatele při zajištění bydlení nebo možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů jsou až na samém konci preferenčního žebříčku.
Pětinu dotázaných přivedli k zájmu o konkrétní obor rodiče, téměř stejný vliv při výběru budoucího povolání má na mladé lidi internet a jen v 6 % případů vzbudili zájem o studium vybraného oboru učitelé.
Průzkum proběhl v období od 2. 11. do 1. 12. 2010 ve středních školách v Plzni (Střední odborné učiliště), Brně (Střední průmyslová škola), Táboře (SPŠ), Praze (Gymnázium), Hradci Králové (SOU), Strakonicích (SPŠ), Žďáru nad Sázavou (SPŠ), Děčíně (Gymnázium), Neratovicích (SOU), Bílině (Gymnázium) a Bystřici nad Pernštejnem (Gymnázium). Uskutečnil se v rámci besed Energie – budoucnost lidstva, které se na středních školách v celé České republice konají už jedenáctý rok a jichž se dosud zúčastnilo téměř 140 tisíc studentů.
Průzkum ukázal pozoruhodné rozdíly v pořadí preferencí budoucího profesního zaměření u mužů: počítačová technika, strojírenství, informační technologie; a u žen: vědy o přírodě, matematika, chemie.
K zájmu o vybraný obor přivedli u většiny studentů rodiče.
Nejvíce studentů by zvolila vývoj aplikací, technologií, výrobků, u studentek vítězí základní výzkum.
Muži staví na první místo motivace pro určitý obor výši nástupního platu a perspektiva růstu finančního příjmu, ženy perspektiva celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru, jinak je pořadí preferencí prakticky shodné.
Drtivá většina respondentů cíleně vyhledávám informace na internetu a aktivně se zajímám o osobní zkušenosti lidí, kteří v oboru pracují.
Příklady táhnou – zájem o obor vzbudili především rodiče, další blízcí příbuzní, popř. další známí.
Pošli odkaz na článek
